|
| |
|
|
U.S. Polarization in Congress: The role of Congressional Member Organizations in the House of Representatives
Hodboď, Dominik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Tato práce si klade za cíl přispět do diskuse o současné polarizaci v americkém Kongresu. Práce nabízí stručný přehled o dosavadní literatuře a především existujícím teoriím a myšlenkovým směrům o daném fenoménu. Toto dílo se zaměřuje na směr, který příčiny a dopady polarizaci nehledá mezi elektorátem, nýbrž na úrovni politických elit v Kongresu. Práce zdůrazňuje potřebu výzkumu na konkrétní jednotlivé politické uskupení (caucuses) vyskytující se v současném Kongresu pro jejich spojitost s příčinami a možnými dopady fenoménu, jímž je polarizace. V práci jsou provedeny dvě klíčové analýzy. V první řadě je na jednotlivá politická uskupení aplikován existující soubor dat kriticky široce uznán jako stěžejní východisko pro studium polarizace. Účelem je potvrdit různorodost ideologických postavení daných politických uskupení. Druhou analýzou, jež je stěžejní části celé práce je examinace jednotlivě všech hlasování během 114. Sněmovny reprezentantů v Kongresu. Cílem této studie je určit úroveň hlasovací koherence jednotlivých uskupení a tím pádem určit sílu a vliv těchto skupin v rámci sněmovny. Síla jednotlivých skupin napoví, do jaké míry mohou být vlivné na dnešní polarizaci v Americkém Kongresu.
|
|
|
Odsouzeno k fiasku: otázka držení zbraní ve 113. Kongresu
Šollová, Gabriela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit, z jakého důvodu nesupěly návrhy zákona o držení zbraní z počátku roku 2013 ve 113. Kongresu. V první části se zaměřuje na prezidenta Baracka Obamu jakožto iniciátora debaty o držení zbraní na federální úrovni, konkrétně hlavně ve 113. Kongresu. Práce je založena na předpokladu, že přímý vliv prezidenta v legislativních otázkách je velmi malý, nebo žádný, ale že má tento úřad vliv na to, co se na federální úrovni řeší intenzivněji a co méně. Z tohoto důvodu se v první části práce pokusím shrnout kulturně- historický kontext držení zbraní v USA. Tato část se snaží čtenáři poskytnout základní rámec pro lepší porozumění celé problematice a určit míru důležitosti tématu v rámci americké kultury. Druhá kapitola analyzuje Obamův postoj k držení zbraní a jeho reakce na útoky v době, kdy již působil v prezidentském úřadu a dále se tato část pokouší určit, v čem byl útok v Sandy Hook natolik odlišný od ostatních, že tentokrát vedl k reálným pokusům o změnu v otázce držení zbraní na federální úrovni. Třetí, poslední a zároveň nejrozsáhlejší část práce, se věnuje 113. Kongresu a legislativním návrhům ohledně držení zbraní. Rozebírá jednotlivé návrhy, průběh hlasování o těchto návrzích a pokouší se rozklíčovat zásadní aktéry a jejich pravé pohnutky. Analyzuje tyto...
|
|
| |
|
|
Vyzyvatel a jeho šance ve volbách do Sněmovny reprezentantů USA
Černá, Veronika ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Andrýsová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá úspěšností vyzyvatelů ve volbách do Sněmovny reprezentantů USA ve vybraných státech v letech 2000-2010. Nejprve zasazuje volby do kontextu amerického stranického systému, dále pak do rámce celkové volební politiky a volebních kampaní. V práci je také rozebráno specifické postavení, výhoda, držitelů mandátu usilujících o znovuzvolení ve sněmovních volbách. Cílem diplomové práce je určit, zda jsou šance vyzyvatelů na zvolení ovlivněny rozložením podpory politických stran v jednotlivých volebních obvodech. Za tím účelem jsou volební obvody ve vybraných státech rozděleny podle stranických výsledků prezidentských voleb (v letech 2000, 2004 a 2008) na obvody s dominantním postavením jedné politické strany, které jsou pro kandidáty dané politické strany z hlediska jejich volebních šancí bezpečné, a na volební obvody, ve který je podpora obou politických stran přibližně vyrovnaná. Práce dochází na základě analýzy úspěšnosti vyzyvatelů zvolených v letech 2000-2010 vzhledem ke stranickosti jejich volebních obvodů k tomu, že pokud jsou obvody podle stanovených kritérií bezpečné pro jednu politickou stranu, neměli ve sledovaném období vyzyvatelé z druhé politické strany šanci na zvolení.
|
host ::
RSS.